Historie společnosti
Základy filmového dění ve Zlíně byly položeny v první polovině třicátých let minulého století, kdy na výzvu firmy Baťa přichází do Zlína především scénárista a dramaturg Almar Klos, organizátor a producent Ladislav Kolda a fotograf, kameraman a střihač Alexander Hackenschmied. Projekt studia byl připraven a realizován v baťovském tempu podle amerických vzorů za necelý rok. Základní tvůrčí skupinu záhy obohatily další významné osobnosti.
Rozsah a význam zlínské filmové tvorby rychle přerostl původní záměr zakladatele. Vedle filmů reklamních, dokumentárních a instruktážních zde začaly vznikat filmy školní, vědeckopopulární, experimentální, cestopisné a animované. Bez nadsázky můžeme říci, že základy ve světě tak uznávané “české animované školy“ byly položeny právě ve Zlíně a že tady začínaly téměř všechny klíčové osobnosti českého animovaného filmu. Od animované výroby byl již krůček k výrobě hraných filmů, jejíž světovosti zde docílili zejména Karel Zeman a Hermína Týrlová.
ABZ byly po dobu 15 let správcem jednoho z největšího archívu českých hraných, animovaných a dokumentárních filmů. Tento archív obsahoval okolo 1500 filmů vyrobených v letech 1965-1991 ve filmových laboratoří na Barrandově.
Mezi tyto filmy patří i filmy slavných režisérů, jako je Jan Svěrák, Miloš Forman, Jiří Menzel, kteří jsou držiteli filmové ceny Oscar a dobře známé tituly jako Ostře sledované vlaky, Lásky jedné plavovlásky, Skřivánci na niti, Obchod na korze, Hoří má panenko!, Obecná škola, které byly oceněny mezinárodními cenami.
Laboratorní zpracování filmů
Začátky laboratorního zpracování filmů ve Zlíně sahají až k samotnému vzniku filmového ateliéru v první polovině třicátých let minulého století, kdy firma Baťa založila vlastní studio reklamního filmu. Zpočátku sloužily laboratoře pro zpracování vlastní produkce. Jednalo se převážně o výrobu reklamních snímků a následně o dokumentární a výukové filmy. Od roku 1942 se dostává na animovanou tvorbu a hrané filmy.
Okamžitou konjunkturu přinesla poválečná léta. Provozy byly sice neveliké, ale na svou dobu moderně vybavené s vlastní metodikou i technikou pro senzitometrická měření, umožňující vyvolávat, kopírovat i oboustraně redukovat 35 mm i 16 mm filmy. Brzy jejich kapacita nestačila ani při třísměnném provozu. Rozhodnutí o stavbě nové samostatné laboratorní budovy souviselo s oddělením laboratorního provozu od vlastní budovy filmů a jeho převedení do rámce nově vzniklého podniku: Filmové laboratoře Barrandov Praha. Zlínským laboratořím byla svěřena výroba hromadných distribučních kopií. V roce 2000 byla zahájena přestavba objektu s cílem rozšíření činnosti o speciální zpracování archivních obrazových materiálů. Tato specializace vedla k pořízení nové technologie pro kopírování poškozených a smrštěných filmových materiálů imerzním procesem. Vedle Národního filmového archívu v Praze tyto služby využívají další zákazníci, jak z tuzemska, tak i zahraničí.